Jednou z nezbytných součástí prakticky každého schodiště je i zábradlí. Zajišťuje jak bezpečnost, abychom neupadli, pokud by nám například uklouzla noha, a zároveň poskytuje oporu při výstupu. To je důležité zvláště pro staré lidi a lidi s pohybovým handicapem.
Zajímavé však je, jak málo lidí mu věnuje větší pozornost. Mnoho z nich si ani příliš nevšimne, z jakých nejrůznějších materiálů může být vyrobeno. Je to například kov, dřevo, plast, ale i sklo. Vždy se vybírá podle konkrétní situace. Přeci jen, každý dům i každé prostředí má jiné podmínky.
Co se však toho vnitřního týká, zde je nejčastěji použit kov. Obvykle se nejedná o nerezovou ocel, neboť ta je drahá, a nestává se rozhodně často, že by bylo uvnitř vystaveno velké vlhkosti, neřku-li dešti. Proto je obvykle použita levnější varianta kovu.
I přesto však musí splňovat určité požadavky na bezpečnost. Předně se o něj musí být schopen opřít dospělý člověk plnou vahou, aniž by to zábradlí nějakým způsobem zatížilo. Nemělo by se ani prohnout, natož prasknout.
Ovšem nejen na bezpečnost se hledí, ale i na pohodlí lidí. Možná jste si všimli, že na mnoha místech najdete v domech plastové či dřevěné madlo na zábradlí. A nejspíš jste se také divili, proč tam je, když na venkovních zábradlích, i těch kovových, není.
Je to samozřejmě pohodlnost. Plast či lakované dřevo jsou rozhodně na dotyk příjemnější než kov. To si může ostatně mnoho z nás, kteří bydlí v paneláku, vyzkoušet, neboť často bývá toto madlo na několika místech porušeno. Funkci zařízení to obvykle nijak nenarušuje, a tak se s tím příliš nedělá.
A proč jej v tom případě nenajdeme venku? Jednoduše proto, že nemají takovou odolnost vůči vnějším vlivům. Dřevo i plast by vyžadovaly pravidelné ošetřování, aby v zimě vlivem měnících se teplot i zvýšené vlhkosti nepopraskaly, což by mohlo vést k hrozbě, že si člověk zadře třísku.
Jak je tedy vidět, i madla mají svůj účel. Nevyplatí se je tedy podceňovat.
