Lidé se již odedávna snažili ušetřit si práci, jak jen to bylo možné. K tomu využívali více či méně úspěšně celou řadu nejrůznějších nástrojů. Žádný z nich však neznamenal skutečnou revoluci, tedy až do chvíle, kdy James Watt představil svůj parní stroj. Ten fungoval tak, že tlak páry pohyboval mechanismem, který uváděl stroj do pohybu. A ukázalo se, že to bylo skutečně revoluční řešení.
Poprvé v historii nebyla k práci nutná živá síla, ať už lidská či zvířecí. To ale také znamenalo, že stroje mohly vykonávat mnohem více práce, než člověk či zvíře. Také mohly pracovat bez přestávky, stačilo jen zajišťovat stálý přívod páry. A tento objev se ukázal jako mnohem důležitější, než by se nám mohlo zdát i v těch nejdivočejších snech.
Prakticky okamžitě totiž začal být tento systém uplatňován v mnoha nejrůznějších odvětvích. Umožnil nevídané urychlení výroby, ale také vznik prvních mechanizovaných dopravních prostředků, nejprve železnic a posléze i automobilů.
Stojí také v podstatě za vynálezem elektřiny. Aniž si to uvědomujeme, používá se k její výrobě ještě dnes. Naprostá většina elektráren funguje totiž tak, že se ohřívá voda, ať už zatápěním v kotlích, teplem vyvolaným jadernou reakcí či Sluncem, která následně produkuje páru. Ta pak roztáčí generátor, který vyrábí elektrický proud. Je to systém tak jednoduchý a efektivní, že jej používáme dodnes.
Bez nadsázky tak lze říci, že bez parního stroje by v podstatě nebyl možný pokrok, a bez něj by nebyla ani vědecko-technická revoluce. Naše civilizace by tak vypadala úplně jinak. Není totiž žádnou náhodou, že člověk z 13. století by se mohl téměř bez problému přizpůsobit životu ve století 16., avšak člověk z 19. století by se dnes absolutně neorientoval. A za to vše vděčíme právě parnímu stroji. Je jen škoda, že si většina lidí neuvědomuje, proč je pro nás tak důležitý, a co pro náš vývoj znamenal. Jen díky němu jsme totiž tam, kde jsme.
