Objev polyetylenu se stal jedním z klíčových momentů rozvoje moderní civilizace. V té době totiž světu vládl papír, tedy mimo jiné i papírové obaly, a nikdo si nedokázal představit, jaký zlom ve vývoji lidstva bude mít právě plastická hmota pro výrobu obalových materiálů. Polyetylen se začal objevovat na trhu v podobě různých fólií a sáčků a rázem měla celá řada lidí po problémech, jak a kde skladovat potraviny a mnoho jiných předmětů v domácnosti. Jen si představte situaci, kdyby se najednou, ze dne na den, přestal polyetylen vyrábět, a kdy bychom zas měli přejít na papírové obaly.
Polyetylenové fólie a obaly však měly velmi dlouhou dobu jednu zásadní nevýhodu, a sice neexistoval žádný spolehlivý uzávěr, který by předměty uvnitř bezpečně udržel, aniž by se vysypávaly nebo odtékaly. Byli jsme závislí buď na procesu zatavování fólie, anebo alespoň na jejím zauzlování. Oba způsoby uzavírání pytlů a sáčků však byly zcela nepřijatelné, zejména pro opakovaná využití a rychlé, operativní manipulace s uzavřenými věcmi. Až se jednoho dnes objevil patentovaný vynález uzavíracího zipu.
Sáčky na zip teď mají všechny „vychytávky“ této technologie k dispozici, zejména zdravotní nezávadnost, velmi nízkou cenu, výbornou dostupnost, transparentnost a dostatečnou pevnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům.
Do sáčku na zip můžete směle nasypat fazole, sáček uzavřít a luštěniny takto skladovat třeba celý rok. Sáček může chránit dětské puzzle, aby se nepoztrácely jednotlivé dílky, a můžete si puzzle vzít i na dovolenou. V uzavíratelných sáčcích se běžně skladují ovoce, zelenina, zmrzlina v mrazáku, hotová jídla i grilovací a kořenící směsi.
Sáčky si zamilovali sběratelé, kteří do nich ukládají různé exponáty, své místo mají i v domácí dílně, v kancelářích, u chovatelů zvířat, pěstitelů rostlin, akvaristů, švadlen, kutilů a mezi mnoha jinými lidmi.
